Chorvatsko vstoupí 1. ledna 2023 do schengenského prostoru. Členské státy o tom rozhodly 8. prosince na zasedání Rady ministrů. Stalo se tak ještě za českého předsednictví, což je jistě výborná zpráva, nejen z toho důvodu, že fronty popojíždějících aut blížících se k chorvatské hranici mají většinou českou SZP. Další z priorit českého předsednictví se podařilo dotáhnout do zdárného konce!

Chorvaté se vzhledem k významu cestovního ruchu pro jejich ekonomiku snažili dostat do Schengenu co možná nejrychleji. Nejmladšímu členu EU (od roku 2013) se to podařilo pouhé tři roky poté, co s tím souhlasila Komise. Rok 2022 spojený s českým předsednictvím je tak pro Chorvatsko skutečně zlomový. Po červencovém schválení přijetí eura se nyní dočká i zrušení kontrol na hranicích.

Proč ne Bulharsko a Rumunsko?

Naopak Bulharsko a Rumunsko, které jsou členy EU od roku 2007 a kladné hodnocení jejich připravenosti na vstup do Schengenu jim Komise udělila již před 11 lety, ani tentokrát do Schengenu puštěny nebyly. 

Evropský parlament i Komise jejich vstup sice dlouhodobě podporují, ale konečné rozhodnutí je na členských státech, členech schengenského prostoru, kteří musí rozhodnout jednomyslně. Pochybnosti signalizovalo Nizozemsko a Rakousko. A právě druhé jmenované i přes aktivní podporu českého předsednictví nakonec vystavilo oběma balkánským zemím stopku. Rakousko to vysvětlilo obavami z aktuálně narůstající migrační vlny a možným nežádoucím přílivem uprchlíků přes tzv. balkánskou cestu. 

Kritici tohoto rozhodnutí se obávají frustrace a nežádoucího nárůstu euroskepticismu v obou odmítnutých zemích. Schengen totiž vedle symbolického významu a zpříjemnění cestování přináší i výhody spojené s usnadněním logistiky, a tedy nárůst obchodních příležitostí. 

Rumunsko a Bulharsko musí bohužel dále čekat. Doufejme jen, že to nebude dalších 11 let. Přesně tolik totiž uběhlo mezi současným vstupem Chorvatska a posledním rozšířením roku 2011, kdy do schengenského prostoru vstoupilo Lichtenštejnsko.