Copy
View this email in your browser
Newsletter 5
prosinec 2016
 
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
hlásíme se vám s pátým číslem našeho newsletteru. Věříme, že i tentokrát vás jeho obsah upoutá a najdete v něm mnoho zajímavých a podnětných informací z různých oblastí poradenství. Přinášíme vám newsletter v novém, interaktivnějším kabátu. Stejně tak jako newsletter, prošla kompletní proměnou  webová stránka AVŠP www.asociacevsp.cz, kde kromě novinek a přehledu plánovaných akcí najdete rovněž archiv newsletterů.


Přejeme vám krásné a klidné vánoční svátky a těšíme se na setkání s vámi v novém roce.

za Radu AVŠP
Diana Hověžáková
                                                                                                             
 
Obsah:
Webové stránky AVŠP v novém
Inklusivní VŠ vzdělávání v kontextu deficitů v poradenské kooperaci
Ocenění dobré praxe kariérového poradenství
Prázdniny v ČAKP: letní škola kariérového poradenství 2016
Tvořivá řeč a osobní rozvoj
Život vysokoškoláka na bezlepkové dietě
DiJÁř – „papírový kouč“
Vzdělávání kariérových poradců
Valná hromada AVŠP 24.1. 2017
Workshop „Praktické případové studie z praxe vysokoškolského poradce, úterý 24. 1. 2017
 
Webové stránky AVŠP v novém!
S velkou radostí si vám dovolujeme oznámit, že 26. října 2016 byly spuštěny nové webové stránky Asociace vysokoškolských poradců. Věříme, že pro vás budou přehlednější než ty původní a že vždy najdete to, co právě hledáte. Nové stránky jsou responsivní, tzn. že mohou být prohlíženy jak na počítači, tak v telefonu nebo v tabletu. Stránka se vždy přizpůsobí všem velikostem cílových zařízení. Budeme rádi za vaše případné postřehy, které prosím pište na rada@asociacevsp.cz.

 
Inklusivní VŠ vzdělávání v kontextu deficitů v poradenské kooperaci
PhDr. et Mgr. Libor Novosád, Ph.D., Katedra křesťanské sociální práce CMTF UP; z.s. InternetPoradna.cz Olomouc
 
V tomto článku nebudeme až tak reflektovat aktuálně tolik diskutovanou novelu Školského zákona a jí „propagovanou“ inkluzi v edukačním procesu. Zbytečně rozvířené, často až negativní emoce jsou způsobeny mj. nekomplexní a povrchní prací s laickou i pedagogickou veřejností, která nemá potřebné informace, což vede k obavám, předpojatostem a fámám. Novela ve skutečnosti přináší zejm. kvalitnější definici cílových skupin proinklusivní podpory (žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami, s různými typy zdravotního postižení či sociokulturním znevýhodněním a také poněkud opomíjení žáci i studenti mimořádně nadaní, u kterých nejde o inkluzi, ale o saturaci jejich specifických vzdělávacích potřeb) a hlavně více specifikované, konkretizované a diverzifikované podmínky, pravidla i nástroje podpory inklusivního vzdělávání na MŠ, ZŠ, SOŠ, SOU a SŠ, které však jako takové není v ČR žádnou novinkou. Nicméně zejména rozšiřování příležitostí k inklusivnímu středoškolskému studiu se tématu tohoto článku bezprostředně týká, neboť lze předpokládat, že právě tito absolventi-maturanti jsou potenciálními VŠ studenty.
Skutečnost, že Česká republika v r. 2009 ratifikovala Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, se promítla i do obsahu opatření v Národních plánech vytváření rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2010 - 2014 a 2015 - 2020. Pro současnost je charakteristické, že se přestávají hledat důvody, „proč to nejde“, a hledají se způsoby, „jak to udělat“. Významný je také posun od orientace na zneschopňující charakteristiky (tj. diagnózu, postižení, omezení) k orientaci na to, co z postižení vyplývá pro život a vzdělávání člověka, tedy na dopady postižení a možnosti jejich kompenzace či eliminace i na podmínky pro využití potenciálu každého žáka či studenta s postižením. Tento trend se odráží v aktivitách mnoha českých vysokých škol v oblasti vytváření inklusivního studijního prostředí, zabezpečovaného jak poradenskými službami, tak bezbariérovými úpravami, asistenční podporou a edukačně-asistivními technologiemi pro studenty s postižením. Různě organizované a zabezpečované formy poradenské pomoci a studijní podpory jsou dnes poskytovány valnou většinou našich VŠ, které je mají obvykle zakotveny ve svých vnitřních předpisech, metodikách či směrnicích.
Ovšem jak vyplývá ze zkušeností některých kolegů-VŠ poradců, samotných maturantů či SŠ a VŠ studentů i z autorova empirického šetření nejsou lidské, finanční, materiální aj. investice do realizace konceptu přístupnosti a zabezpečování, stabilizace i rozvoje inklusivních studijních podmínek na VŠ často zúročovány tak, jak by mohly. Je to způsobeno místy přetrvávající nízkou nebo zkreslenou informovaností poradenských pracovišť, jejichž činnost studiu na VŠ předchází. V aktivní spolupráci mezi výchovnými poradci na SŠ (VP), pedagogicko-psychologickými poradnami (PPP), speciálně pedagogickými centry (SPC) a VŠ poradnami jsou značné rezervy jak v oblasti informovanosti i předávání zkušeností, tak ve sféře vlastní adresné, kontinuální podpory studentů s postižením nejen v rámci terciárního vzdělávání, ale především v rámci přechodu mezi sekundárním a terciárním vzděláváním. Dosavadní informovanost zmíněných školských poradenských zařízení či pracovníků o možnostech studia na VŠ pro osoby s postižením a různým znevýhodněním není plnohodnotná a motivující. Setkáváme se s tím, že potenciální VŠ studenti nedostávají od VP, PPP nebo SPC dostatečně kvalitní informace a potřebné kontakty (nebo jsou dokonce od VŠ studia odrazováni), na některých pracovištích nemají ani potřebný přehled o tom, které VŠ a v jakém rozsahu nabízejí studentům s postižením potřebný poradensko-podpůrný servis (vč. modifikace studia i examinace, využití alternativních formátů studijních opor i specifických komunikačních systémů, studijní asistence, úprav prostředí apod.). Samozřejmě zájemci o studium si mohou vše potřebné vyhledat na internetu (resp. na www stránkách jednotlivých VŠ) nebo získat sdílené zkušenost těch studentů s postižením, kteří již na VŠ studují, avšak je zde i další problém. Tím je předávání informací vysokoškolskému poradenskému či podpůrnému pracovišti ohledně studentovy dosavadní edukační a asistenční podpory (mj. jak byly dopady jeho postižení kompenzovány, jaká opatření, postupy a pomůcky se osvědčily atp.) včetně cenných zkušeností z práce s ním. Díky tomu může docházet k dalšímu, resp. opakovanému, základnímu zjišťování studentových specifik, možností a potřeb, ačkoliv je mnohé z toho již známo a pozornost by se mohla následně zaměřit zejména na využití těchto poznatků při zpřístupnění, modifikaci a facilitaci jeho VŠ studia. Tak by se mohla usnadnit a zefektivnit jak včasná příprava, tak samotná realizace individuálně variabilních podpůrných opatření na VŠ i adaptace začínajícího studenta s postižením na VŠ studium.
Nedostatky v informačních kompetencích a kooperaci vykazují i poradenská pracoviště na úřadech práce, kde rovněž často nevědí co, za jakých podmínek a v jaké míře jednotlivé (nebo alespoň regionálně blízké) VŠ zájemcům-studentům s postižením nabízejí, tedy jaké jsou možnosti pro jejich další studium. Samostatnou neradostnou kapitolou je také informovanost a především vlastní „vybavenost“ zájemců i studentů s postižením sociálními dávkami, službami a kompenzačními či edukačními pomůckami. I tyto deficity musíme občas řešit v poradnách až „za pochodu“ na VŠ.
Z výše konstatovaného jednoznačně zaznívá důležitost vzájemného propojení různých typů poradenských služeb (zejm. mezi PPP, SPC, VŠ poradnami, úřady práce, psychologickými poradnami, odborným sociálním poradenstvím aj. sociálními službami). Má-li totiž student utvářet svou profesní orientaci, svoji kariéru, připravovat se na maximálně dosažitelnou životní autonomii a ekonomickou aktivitu, musí především zvládat všechny nejistoty, obtíže a nároky spojené s volbou oboru a zahájením studia, adaptací na studium, studiem samotným i jeho úspěšným zakončením. Rovněž musí překonat obtíže či problémy spojené s jeho osobní situací a „studijní kondicí“ – zdravotní a/nebo sociální znevýhodnění, psychické, rodinné, existenční aj. problémy. Ačkoliv nelze na stávající „poradenskou nekompatibilitu“ či nízkou míru kooperace nahlížet paušálně, je zřejmé, že škodí nejen nadějným studentům s postižením, ale snižuje i hodnotu a reálnou využitelnost edukačně-facilitační péče, která je (má být) jim věnována na všech stupních vzdělávání.
Zmíněné problémy či disproporce v kooperaci mezi poradnami apod. pracovišti lze řešit mj. systémově na úrovni resortu (MŠMT a částečně i MPSV) a současně po meziinstitucionální linii tím, že VŠ budou systematicky, nejlépe multimediálně inzerovat to, co studentům s postižením mohou nabídnout, a ostatní zainteresované subjekty budou tyto informace aktivně získávat a zprostředkovávat uživatelům-zájemcům o studium, přičemž budou všechny zúčastněné poradenské aj. subjekty rozvíjet tolik potřebnou spolupráci. Že to jde, dokazují zkušenosti kolegů v zahraničí, např. v Dánsku, Švédsku, Velké Británii nebo Rakousku. Dobrým řešením by byl i specializovaný centralizovaný informační portál, jenž by sdružoval všechny potřebné informace (školy, programy, formy podpory, prostředí, služby, kontakty, „peer“ zkušenosti studentů, legislativa, vnitřní předpisy, stipendia, nadace atd.) týkající se aktuální situace a trendů v oblasti přístupného VŠ vzdělávání pro osoby s postižením v ČR.
Na závěr našeho zamyšlení, reflektujícího zkušenosti z praxe a možná málo prezentovaný, avšak o to závažnější problém, si připomeňme smysl proinklusivních opatření. Inklusivní vzdělání na všech stupních a jeho koordinovaná prostupnost může nepochybně jednak napomoci co největšímu rozvoji osobnosti studenta – vlohy, potenciál, schopnosti atd., jednak přispět k utváření inklusivní společnosti tím, že přirozeně podněcuje koexistenci a interakci mezi lidmi s postižením a bez něho. Přispívá tak k poznání, že hlavní není na člověku jeho postižení či nepostižení, ale to, jaký je, co může dokázat, jaké má hodnoty a v čem spočívá jedinečnost a neopakovatelnost jeho bytí.
Ocenění dobré praxe kariérového poradenství pro 8 českých subjektů
Jana Opletalová, Euroguidance
 
V České republice vznikají nové projekty s cílem rozšířit kariérové poradenství ve školách všech typů, na úřadech práce, krajských poradenských centrech. Na rozvoji kariérového poradenství se podílí také mnoho neziskových organizací.
 
Tomuto tématu se věnovala konference Národní cena kariérového poradenství 2016, na které byly dnes za účasti zástupců Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva práce a sociálních věcí vyhlášeny výsledky 8. ročníku soutěže Národní cena kariérového poradenství. Pořadatel soutěže a konference, Dům zahraniční spolupráce – Centrum Euroguidance, obdržel a vyhodnotil 31 příspěvků, které přihlásily základní, střední i vysoké školy, neziskové organizace, úřady práce, krajská centra a další poskytovatelé služeb kariérového poradenství.
 
V letošním roce hlavní ceny získávají:
 * portál Neslysimpracuji.cz vytvořený a provozovaný společností Tichý svět, o. p. s
Tichý svět v lednu 2015 spustil internetový portál Neslysimpracuji.cz. Jedná se o zdroj praktických informací a pracovních nabídek pro neslyšící ze všech regionů ČR. Neslyšící zájemci o práci zde najdou více než stovku aktuálních pracovních pozic z celé České republiky, katalog zaměstnavatelů, kteří nabízejí neslyšícím práci, slovník důležitých pojmů ve znakovém jazyce, praktické rady a videa ve znakovém jazyce, odkazy na tlumočení a přepis on-line, pracovní konzultanty a přehled nejčastějších pracovních pozic pro neslyšící. Zaměstnavatelé mohou na portál vkládat nabídky práce. Zástupci úřadů práce využijí praktické návody, jak postupovat při jednání s neslyšícím klientem. Portál je propojen se dvěma největšími českými portály zaměřenými na zaměstnávání. Je dostupný bezplatně. Podporuje samostatnost neslyšících a rozvoj při používání internetových a elektronických zdrojů.
 * služby pro znevýhodněné skupiny na trhu práce poskytované organizací Liga vozíčkářů 
V Lize vozíčkářů poskytují osobám se zdravotním postižením (dále OZP) komplexní podporu při hledání jejich pracovního uplatnění v úzké návaznosti na aktuální situaci na lokálním trhu práce. Multiprofesní tým složený ze sociálních pracovníků, psycholožky a koordinátora zaměstnávání OZP vhodně kombinuje různé techniky a metody práce, které dokážou individuálně a flexibilně volit dle konkrétní situace každého klienta. Mix poradenství, vzdělávání, nácviku, psychologické podpory, diagnostiky, motivace a pracovní asistence umí poskytnout osobám se zdravotním postižením získaným či vrozeným v Brně, Znojmě, Jihlavě a Velkém Meziříčí. Směrem k zaměstnavatelům poskytují poradenství, audity pracovních příležitostí pro osoby se zdravotním postižením, výběrová řízení, školení či rozvojové aktivity s firmami pro zlepšení situace a vytvoření nových příležitostí pro OZP.
 * podpora mladých nezaměstnaných v návratu do vzdělávání, kterou poskytuje Úřad práce ČR, Krajská pobočka v Příbrami, Kontaktní pracoviště Mělník 
Informační a poradenská střediska pro volbu a změnu povolání (IPS) Úřadu práce ČR mají významnou úlohu v poskytování kariérového poradenství. Cílovou skupinou jsou žáci základních a středních škol, kdy je poradenství zaměřeno na podporu při rozhodování o profesní orientaci a volbě vzdělávací cesty. Příspěvek je věnován popisu jedné z poradenských aktivit, která je uchazečům o zaměstnání nabízena pod názvem Návrat do vzdělávání. Cílovou skupinou jsou uchazeči o zaměstnání, pro které by mohl být návrat ke studiu vhodným řešením jejich situace. Jedná se o kombinaci skupinového a individuálního poradenství zaměřeného na informace o možnostech a výhodách návratu do formálního vzdělání a získání kvalifikace, poradenskou podporu pro rozhodování o profesní orientaci a při samotných konkrétních krocích spojených s přijímacím řízením.
 *skupinové kariérové poradenství pro žáky základních a středních škol v rámci kraje zajišťované centrem INFO KARIÉRA – Informačně vzdělávacím střediskem Plzeňského kraje 
Hlavním cílem poradenského programu je přimět žáky k sebereflexi, ke zkoumání jejich vzdělávacího a kariérního směřování a pomoci jim uvědomit si silné stránky a kompetence, na kterých mohou stavět a které jim mohou být základem pro budoucí rozhodnutí a další kariérní cestu. Východiskem je uvažování o pojmu kariéra a zkoumání vnějších vlivů (rodina, škola, kamarádi, osobnosti) i vnitřních vlivů (talent, nadání, zájem, motivace) na volbu kariérní cesty. Ústřední aktivitou programu je mapování kompetencí/silných stránek žáků, jejich osobních hodnot a motivů. Tato aktivita pracuje s vnitřní motivací žáků.  V průběhu workshopu pracují s konceptem osobního portfolia (jako systematického přístupu k dokladování a sledování vlastních znalostí a dovedností a součásti životopisu) a s jeho uplatněním v kariérní cestě. V neposlední řadě žákům nabízí přehled dostupných zdrojů informací, které je možné využívat při rozhodování o kariérní cestě.
 * metodický nástroj Kariérový diJÁř, který vytvořila Petra Drahoňovská 
Kariérový diJÁř je nástroj, který pomáhá lidem v řízení vlastní kariéry. Jde o „papírového kouče”, který obsahuje sadu pracovních listů, kde polovina těchto listů umožňuje reflexi minulého roku a druhá půlka dává prostor pro práci s vizí na rok nadcházející. Jako zastřešení pak slouží list k tématu Osobní značka a koučovací list pro určení priorit pro nadcházející rok. DijÁř se nezaměřuje jen na mapování oblasti pracovní, ale všech, které se práce dotýkají: lidé kolem mě, zdraví, finance, rozvoj. Pro podporu tvořivosti jsou součástí sady samolepky a tužka. DiJÁř je zároveň designován jako složka, která se může stát i portfoliem důkazů za daný rok v papírové podobě. Metodicky se diJÁř opírá o praxi Petry Drahoňovské a zároveň čerpá z přístupů CHQ, koučinku, appreciative inquiry. Cílem je poskytnout klientovi prostřednictvím pracovních listů maximální prostor a minimálně ho ovlivňovat různými návody. Na základě své práce s klienty shledává autorka důležitým i fakt, že lidé, kteří dlouhodobě pracují na svém kariérním rozvoji, mají mnohem větší sebejistotu při klíčových kariérních rozhodnutích. Svá kariérní rozhodnutí pak mohou dělat, i díky diJÁři, vědomě, s větším vnitřním klidem a vědomím sebe sama.
 * podpora kariérového rozvoje žáků se zapojením rodičů realizovaná Základní školou Londýnská, Praha 2 
V rámci projektu byli žáci rozděleni do několika skupin. Během projektových dnů se každá ze skupin věnovala pod dohledem vedoucích lektorů některé z pracovních profesí (např. moderátor zpravodajství, učitelka v MŠ, letuška ap.) či absolvovala dovednostní kurz (zdravotnický, včelařský ap.). Důraz byl kladen na praktickou stránku účasti s možností nabytí nových zkušeností i dojmů,
na jejichž základě si lze především v současné době konzumní společnosti uvědomit podstatné hodnoty dobře odvedené lidské práce. Během dalších projektových dní se skupinky na jednotlivých „stanovištích“ střídaly vždy tak, aby si každý měl možnost vyzkoušet různé činnosti (souvislost tohoto organizačního momentu s organizací stěhování ve filmu Kulový blesk dala název i celému projektu). V této části projektu byli do vedení a organizace zapojeni i  rodiče některých žáků, byla navázána spolupráce s různými externími odborníky na dané profese, organizacemi aj.

  
Zvláštní ceny získávají:
 * za trvalou kvalitu kariérového poradenství pro studenty získává mimořádnou cenu Gymnázium Jana Palacha Praha 1, s. r. o. 
Cílem kurzu bylo podpořit studenty 1. – 3. ročníku gymnázia v hledání silných stránek, v definování dosud nabytých schopností a dovedností, pomoci jim zorientovat se ve vlastních přáních a snech a naučit je přemýšlet o důležitých momentech vlastního života, díky nimž získali kompetence, které mohou využít při úvahách o dalším vzdělávání a profesním směřování. Výstupem kurzu je kreativní zpracování vlastního portfolia všeho, co se doposud v životě naučili, a vytyčení prvních tří kroků, které mohou mladé studenty posunout dále v úvahách o vlastní budoucnosti. Neméně důležitým cílem bylo vyzkoušet si své schopnosti a dovednosti prezentovat ostatním. Kurz byl koncipován jako kombinace „živých“ skupinových setkání (2x do měsíce) a e-learningu, pro nějž bylo využito on-line prostředí školy (Informační systém GJP). Díky on-line prostředí mohli studenti dle svého uvážení své úkoly sdílet, komunikovat s lektory i s ostatními účastníky, pracovat s elektronickými materiály (též videa, odkazy aj.).
 * organizace POINTe, z. s. za začínající aktivitu oceněnou klientem služeb 
Jsou nestátní nezisková organizace, která si klade za cíl podporu ohrožených rodin a osob ohrožených na trhu práce. Hlavní myšlenkou, která je spojuje, je zkompetentňující přístup, jenž vnímají jako základní pilíř práce s jejich klienty bez ohledu na situaci, oblast či metodu podpory. Jsou průvodci na cestě k řešení, řešiteli jsou naši klienti. Jejich odborníci jsou dobrovolníci  pracující bez nároku na honorář. Činnost zahájili v srpnu 2015, ale formální vznik právnické osoby se datuje na duben 2016. V rámci aktivit na podporu rodin plánují rodinné a případové konference, realizují mediace a poradenství. Pro osoby ohrožené na trhu práce nabízí kariérové poradenství a kariérní či transformační koučink, aby každý mohl rozvíjet svůj potenciál.
 
 
Soutěž se tradičně koná pod záštitou Národního poradenského fóra a ve spolupráci se slovenským centrem Euroguidance. Byly představeny také příspěvky přihlášené do slovenské Národní ceny kariérového poradenství, jejichž ocenění proběhlo 29. 9. 2016 na konferenci v Bratislavě.

Výstupy z konference, popisy oceněných příspěvků a přehled všech přihlášených příspěvků do české i slovenské části soutěže lze najít v českém i anglickém sborníku na webových stránkách www.euroguidance.cz.
 
Centrum Euroguidance působící při Domě zahraniční spolupráce je součástí celoevropské sítě podporující poradenství. Centrum Euroguidance se svými aktivitami snaží podporovat rozvoj kariérového poradenství u nás a organizovat akce, které zviditelní příklady dobré praxe v této oblasti. Zároveň přináší do praxe zahraniční inovativní přístupy a metody vhodné pro poradce a přispívá ke sdílení mezinárodních zkušeností. Podrobný přehled o aktivitách Centra můžete nalézt na webových stránkách www.euroguidance.cz.
Prázdniny v ČAKP - Letní škola kariérového poradenství 2016
Ing. Zdena Hendrychová, BA (Hons), ČAKP
 
V červenci a v srpnu 2016 pořádala ČAKP třídenní vzdělávací cyklus „Letní škola kariérového poradenství 2016 aneb pojďme si  hrát ..."  Cyklus diskusních a workshopových setkání, jehož cílem bylo poskytnout ucelený odborný přehled o nejaktuálnějších metodách, trendech, novinkách, ale i o současných problémech kariérového poradenství v praxi, probíhal vždy velmi interaktivně v malém kruhu účastníků. Účastníci setkání byli jak kariéroví poradci z vysokých škol, HR poradci z firem, absolventi VŠ, kteří se začali věnovat kariérovém poradenství, tak kariéroví poradci ze soukromé praxe. Často zde docházelo k velmi zajímavé výměně zkušeností, předmětem diskuze byla rovněž vlastní praxe. Setkání, které bylo interaktivní a praktické, bylo všemi účastníky hodnoceno velmi pozitivně (reference účastníků na www.cakp.cz v sekci „kalendář akcí/letní škola“) se opakoval v prosinci pod názvem „Zimní škola kariérového poradenství 2016 aneb pojďme si hrát ….“ ve dnech 6. –  8. prosince 2016.
 
Všichni účastníci letního vzdělávacího cyklu se shodli na tom, že pro kariérového poradce je jednou z klíčových znalostí znalost práce HR odborníků jako těch, kteří rozhodují o tom, jak je kariérové poradenství úspěšné v praxi. Proto jsme připravili seminář„Aktuální metody, techniky a novinky recruitmentu, anebo co personalisté hledají v CV a dle čeho vybírají své zaměstnance", který proběhl dne 13. prosince 2016.

Máte-li zájem o uvedené akce, více se dozvíte na www.cakp.cz, kde se můžete registrovat.

 
ZAJÍMAVOSTI V ČAKP:
Na podzim a zimu 2016-2017 připravila ČAKP několik zajímavostí:
  1. Katalog kariérových poradců a pracovníků v oblasti kariérového poradenství (lektorů, koučů, poradců, apod.) uveřejněný na webových stránkách ČAKP v sekci „projekty“.
  2. Seznam bakalářských a diplomových prací absolventů VŠ z oblasti kariérového poradenství uveřejněný na webových stránkách ČAKP v sekci „projekty“.
  3. Projekt s názvem "Kariéra pro ženy na podporu návratu žen po MD/RD na trh práce"  v rámci ESF, který byl pro ČAKP v uplynulých dnech schválen. Realizace projektu je stanovena od 1. 11. 2016 do 30. 10. 2018.
  4. Databázi absolventů, studentů, žen na MD, kterým budeme aktivně pomáhat s uplatněním na trhu práce.
  5. Soutěž „Moudrá sova“ o nejzajímavější kazuistiku – spokojeného klienta v kariérovém poradenství.
Chcete-li být zapojeni do našich nových projektů nebo být členy ČAKP, kontaktujte nás, prosím, na info@cakp.cz
Tvořivá řeč a osobnostní rozvoj
 Eva Helebrantová, Centrum informačních a poradenských služeb ČVUT
 
 Výraz tvořivá řeč je u nás málo známý a zažitý. Vyjadřuje způsob práce na mluveném projevu, který přesahuje obor logopedie a také rétoriky.  Jde o obor umělecký a jako takový ho nelze popsat samotnými měřitelnými fakty. Prosím tedy Vás, laskavé čtenáře, abyste při čtení tohoto článku nechtěli vše pochopit ihned, ale abyste nejdříve poslouchali, hmatali, čichali, abyste se stali jedním velkým smyslovým orgánem a trochu se odpoutali od toho, co je hmotné a co lze dobře uchopit v případě, že máte dostatečně citlivé smysly. Zaměřte se na to, co je uchopitelné hůře, ale co je živoucím zdrojem pro každé umění, na to, co se dotýká naší duše a co inspiruje našeho ducha v podobě poznání a k popudu k vlastní tvorbě. Dovolte si být zkrátka umělečtí. 
 
Psát komplexně o řeči je nad rámec tohoto článku. Jako ukázka pro vytvoření představy, jak lze také o řeči uvažovat, nám postačí jedna hláska. První jasně rozeznatelná hláska, kterou malé dítě vysloví, je hláska M. Lze ji také vyslovit velmi snadno. Pojďme to zkusit.  Vyslovujme ji dlouze a několikrát, poslouchejme a pozorujme. Jak hláska vzniká? Kde vzniká? Jaký je její zvuk? Přerušovaný nebo plynulý? V jakém postavení jsou vaše rty?  Jsou napjaté nebo uvolněné? Pro porovnání zkuste jinou hlásku, například P. Jaké najdete rozdíly?  To jsou otázky vedoucí k zřetelně pozorovatelným faktům. Můžeme se však ptát také umělečtěji, tj. na duševní dopad. Jaké pocity ve mně hláska vyvolává? Jak na mě působí způsob samotného utváření hlásky? Co ve mně evokuje místo utváření? Co mi to ještě připomíná?  Kde v přírodě zažívám podobný element?  V jakých slovech najdu hlásku M a cítím přitom podobnou kvalitu?  
 
Hláska M vzniká na rtech. Na rozdíl od hlásky P, kde artikulační proud vzduchu prudce prorazí pevné rty, je nenásilná. Vzduch přijde k zavřeným rtům, zjistí, že jsou dveře zavřené a klidně se otočí a vyjde ven dveřmi, které mají dokonce dvě křídla – tedy nosem. Proud vzduchu je rozdvojen a může tak vytvářet souzvuk. Dalo by se říci, že je to hláska mírumilovná. Přesto však proniká vším. Ze všech hlásek nejjemněji a v největším rozsahu rozezní celou obličejovou oblast, jako když se mlha rozlije do krajiny. Možná znáte ten blažený pocit, když se díváte na ženu kojící svoje miminko. Když děťátko saje mateřské mléko, zažívá měkkost matčiných prsou a sladkost mléka, které je pro něj dokonalou výživou. Jeho smysly jsou tak velmi příjemně aktivovány. Zažívá pocit bezpečí, sounáležitosti. Svět je dobrý, chutná mi to tady, je o mě postaráno. Když nám, kteří už umíme mluvit, něco opravdu chutná, řekneme „mňam“. Pokud nám někdo něco vypráví a my s ním souhlasíme, nevědomky vyslovujeme „hmmm“.  Meditativní slabika M přivede mysl meditujícího do klidné bdělé pozornosti.  Charakteristická slova s hláskou „m“ jsou: mír, máma, mléko, med, mimino, milovat, mlha, moře atd. Dále se můžeme ptát: Jak bychom mohli hlásku M vyjádřit pohybem? Měla by pohyb mořských vln?  Jakou by měla barvu? Byla by modrá?
A nakonec otázka po samotném smyslu hlásky: Má to nějakou příčinu, že ve slově máma jsou dvě M?  Jaký má smysl, že v lidské řeči je obsažena hláska M?  
 
Pozorovali jsme hlásku M.  Existuje ještě mnoho jiných hlásek. Jsou hlásky, které bublají, syčí, pukají, drnčí, jsou hlásky, které připomínají úzkost nebo nechuť.  Není v přírodě žádný děj a není žádné lidské duševní hnutí, které by se nedalo připodobnit k nějaké hlásce. Zabývám-li se řečí, zabývám se světem, zabývám se sebou a zabývám se vztahem mezi světem a mnou. Řeč tedy není pouhým komunikačním prostředkem mezi námi lidmi. Skrývá v sobě kvality všeho jsoucího světa a ty samé kvality jsou i v nás, v lidech. Dokážu-li je rozlišovat, seznámím-li se s nimi, mohu je s jistotou použít, mohu tvořit. Odtud tedy výraz Tvořivá řeč.
 
V loňském roce se mi podařilo pracovat s několika studenty, kteří chtěli zlepšit svůj mluvený projev, pravidelně jednou týdně po dobu dvou semestrů. Absolvovali jsme společně 25 sezení, a tak již bylo možné pozorovat konkrétní výsledky. Stučně zde nyní nastíním, jak se nám společně dařilo se dvěma studenty. Stav jejich řeči byl velmi rozdílný. Pro Matěje bylo obtížné vyslovit srozumitelnou větu. Artikulace byla nepřesná. Když už mluvil, jeho tempo bylo velmi rychlé a nedostávalo se mu vzduchu. Studuje fyzioterapii a při praktických zkouškách, kdy musel před zkoušejícím a spolužáky odůvodnit svůj postup práce s pacientem, měl velké potíže.   
 
Druhý student Aleš se vyjadřoval plynně a srozumitelně, ale v jeho hlase bylo patrné určité pohrdání, jako by mu vůbec nezáleželo na tom, co říká a komu to říká. Nepodařilo se mu složit bakalářskou zkoušku na fakultě architektury. Důvodem prý byla velká nervozita a obava z autorit. Byl přesvědčen o tom, že ho učitelé z nepochopitelného důvodu nemají rádi.
 
Oba studenti původně kontaktovali Středisko pro podporu studentů se specifickými potřebami  ELSA ČVUT a jako důvod svých potíží ve studiu uváděli specifické poruchy učení.
 
U obou studentů bylo jedno z prvních cvičení zaměřené na získání vřelejšího vztahu k znění vlastního hlasu. K tomu je velmi nápomocna již zmíněná hláska M, která je spolu s hláskou L nejznělejší a člověk může její kvalitu snadno prožít. V praxi to vypadá tak, že hlásku střídavě vyslovuji já a pak zase student. Posloucháme, jak zní moje M, jak jeho. Následně hledáme barvu pro hlásku, pohyb pro hlásku. Možná znáte hru pro procvičení intuice: Co by to bylo, kdyby to bylo. (zvíře, rostlina, vůně, krajina). Když jsme se takto s hláskou lépe propojili, mohli jsme přejít  k nácviku samotné výslovnosti pomocí různých cvičení. Cvičíme také výslovnost s chůzí. To pomáhá k tomu, aby hláska byla vyslovena zřetelně, aby tak jako chodidlo v písku zanechala zřetelnou stopu. Hláska M aktivuje všechny smysly. Pokud jsme ji dobře zvládli, můžeme podobným způsobem pracovat s dalšími hláskami.
 
Následně jsme se dlouho zabývali rytmem. U Matěje jsme se věnovali hlavně hexametru, který dokáže navodit správné dýchání. Rytmus jsme tleskali, chodili, házeli jsme si v rytmu dřevěné tyče, zkoušeli jsme rytmický improvizovaný tanec. V momentě, kdy se rytmus prosákl celým tělem, jsme mohli přistoupit i k mluvenému projevu. Pomocí rytmu můžeme vytvořit prostor pro dech a pro mluvení, prostor pro každou slabiku, můžeme řeč zpomalit, můžeme ji prodýchat. Pro zřetelnost vyslovování jsou vhodná epická témata, protože jsou obrazná s konkrétním dějem. Pro Matěje bylo velkým zážitkem, když sám sebe mohl zažít, jak klidně plynule a rytmicky předčítá Homérovu Odysseu.  Na konci školního roku byl schopen přednést srozumitelně a v klidu naučený text. Měl-li mluvit o tématu, které neměl připravené, vydržel zprvu mluvit pomalu a po chvíli opět začal mluvit rychle. Dokázal si to však uvědomit, zastavit se, nadechnout a pomalu pokračovat. Celkové zklidnění bylo patrné i v jeho ostatním chování.  Čeho se nám podaří dosáhnout v řeči, toho se nám podaří i jinde. My a řeč jsme spojené nádoby.
 
I s Alešem jsme se zaměřili na rytmus. Volili jsme však spíše lyrická témata, která pomohou do řeči včlenit citovou spoluúčast. Následně jsme poslouchali, jak zní jednotlivá slova, jak v nich působí jednotlivé hlásky a díky vší té pozornosti k řeči se podařilo docílit toho, že jeho řeč už není tak chladná, ale je prostoupena duševním teplem a působí tak na ostatní mnohem sympatičtěji. Začali jsme také pracovat s dramatickými gesty, která do jeho řeči přinesla bohatou intonaci. Aleš přestal vypadat lehce znuděně, přestal se znevažovat a mluvit o sobě ledabyle. Získal větší důvěru k vlastnímu uměleckému projevu. Nebyl již tak závislý na tom, co si o jeho malbách a plastikách myslí ostatní.
 
Mám-li učinit nějaký závěr, mohu tvrdit, že u obou studentů došlo ke zlepšení jejich řečových schopností. Všechny doprovodné efekty na osobnostní rozvoj studentů, které jsem uvedla, bych stručně nazvala pozitivní změnou v pojetí vlastní individuality.  My, mluvící lidé, můžeme v řeči nalézt sílu k zdravému pojetí sebe sama. 
 
 
Život vysokoškoláka na bezlepkové dietě
Ing. Helena Sasová, Celia – život bez lepku o.p.s.
 
Bezlepková dieta je dnes velmi známý pojem, avšak veřejnost si její význam vykládá často zcela mylně. Není totiž jen otázkou životního stylu, důležitý je především léčebný režim, který musí dodržovat lidé s celiakií. Celiakie je velmi závažné onemocnění a jeho léčba je pro pacienta nezbytností. Dodržování tohoto léčebného dietního režimu je však velmi náročné, a to jak finančně, tak i z hlediska zajištění diety.
Vysokoškoláci se většinou nemohou stravovat v menze, nemohou si koupit svačinu ve vysokoškolských kantýnách či bufetech, ale ani v běžných obchodech. Stejně tak mají problém při návštěvách různých akcí, kde se konzumují běžné potraviny a nápoje, z nichž většina je pro bezlepkovou dietu nevhodná. Jakkoliv na první pohled není na studentovi patrné nějaké postižení, je takový student často vyřazen z kolektivu tím, co může jíst a pít. Problematika studentů na VŠ je podrobněji popsána ve Sborníku příspěvků z XI. ročníku odborné konference „Vysokoškolské studium bez bariér“. Na této konferenci zazněly hlavní problémy celiaků na VŠ a možnosti pomoci ze strany škol. Pro podrobnější informace, poradenství a konzultace je možné se obracet na organizaci Celia – život bez lepku o.p.s. (celia.zbl@seznam.cz; www.celia-zbl.cz).
DiJÁř – „papírový kouč“
PhDr. Petra Drahoňovská
 
Kdy je čas na životní inventuru? Aneb
 
„…Vzpomeňte si, jaké to bývalo dřív. V podnikání šlo především o to, aby lidé nosili ty správné, předpisově šedé obleky a často používali kapesník. Firmy žily v jednotvárnosti. A pak... Věci se změnily. Šedá už nebyla jedinou barvou. Byla zde najednou spousta různých barev, možností, úkolů, konkurentů, hádanek a krizí. Firemní svět objevil funk…” Těmito slovy začíná moje oblíbená publikace Funky business navždy od dvojice autorů, absolventů doktorského studia Stockholm School of Economics a nyní také hostujících profesorů, Kjella A Nordströma a Jonase Ridderstraleho. V této populární knize, díky které se autoři dostali mezi TOP 50 thinkers , jsou velmi čtivě popsány v dnešní době tak často skloňované trendy a změny na trhu. Změny, které jsou iniciovány primárně technologickým vývojem. A je jasné, že pokud se mění strategie firem, jak na dynamickém trhu uspět a přežít, bude se časem měnit (a už se mění) i způsob, jak zaměstnance nabírat a následně na dané pozici rozvíjet. Na trhu už i u nás můžeme vidět nové trendy náboru, netradiční způsoby, kterými se firmy snaží oslovit kreativní zajímavé kandidáty s potenciálem inovací a myšlení „out of box”. Vedle klasických forem náboru (pracovní portály, CV pohovory) se nám zde objevují výzvy zpracované jako marketingové kampaně, které využívají sílu nových médií (př. sociálních sítí, využití videí ad.) a prvků popkultury (parafráze na filmové klasiky, vyžívání osobních blogů majitelů firem ad.).

V oblasti kariérového poradenství vidím tyto trendy reflektované směrem k jednotlivcům na trhu práce ve dvou rovinách. První rovinou je pohled nás, profesionálů, na tyto inovace. Jak již pravil klasik ve filmu Jára Cimrman ležící, spící: „Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat”. Technologický vývoj nezastavíme a pokud někdo není fanoušek v této oblasti a nechce trávit část svého života na sociálních sítích a sledovat nový prank či unboxing náctiletého YouTubera, pak je to naprosto v pořádku. Nicméně pokud patříte právě do této skupiny, pak je minimálně dobré vědět, že i video, kde si vlogger maže nutelu na obličej, má v dnešní době mediální sílu srovnatelnou s médii klasického střihu jako TV, rozhlas, tisk ad. Já osobně se často setkávám, zejména u starší generace, s trochu povýšeným pohledem a povytaženým obočím. Ale firmy již velmi rychle vyhodnotily potenciál této nové komunikace (nejen) náctiletých a do každého správného firemního marketingového mixu se nyní “přihazuje” také pár YouTuberů. Ale zpátky k poradcům: určitě doporučuji tyto trendy nepodceňovat, stejně tak jak nepodceňovat alternativní trendy náboru, kde se často právě zajímavé firmy nabízející zajímavé pozice inspirují v nových médiích. Pokud toto téma není a nebude váš šálek kávy, najděte si na internetu alespoň takové odborníky, kteří vám ony relevantní informace pošlou již trochu předfiltrované a „přetlumočené”..

Prostě a zkrátka: připravovat klienta na pohovor a pomoci mu s jeho životopisem již nestačí. Ano, je mi jasné, že mnoho poradců pracuje s klienty více do hloubky a práce zahrnuje jak rovinu diagnostickou, tak poradenskoinformační a aktivizační. Nicméně stále častěji vídám ve svém okolí (např. i skrze šablonovité EU projekty) náš obor redukovaný právě na výše zmíněnou konzultaci životopisu. Pokud ovšem chceme podporovat např. studenty v jejich vstupu na trh práce, pak si musíme uvědomit, co se na něm odehrává a mění a adekvátně na toto reagovat. Pomyslný míček však není jen na naší (poradenské) straně hřiště. Tímto se dostávám k rovině druhé, kterou je pohled našich klientů na sebe samé. Jak se v tomto „funky” světě, který je sice zábavné konzumovat, sám orientovat? Jak přežít? Jaké volit strategie, jak se vyrovnávat s dlouhodobou nestabilitou a nejstotou? Jisté je jen to, že nic není jisté. I proto se já sama během svých workshopů snažím svá tvrzení jednak datovat (informovat o aktuálnosti informací: co platí dnes, může být už zítra poplatné), jednak relativizovat (upozorňovat, že téměř žádná 100% rada v dnešní době neexistuje). Netvrdím, že je jednoduché se s takovouto realitou smířit. Lidé prostě prahnou po instantním snadném řešení (ať na jde o návod na šťastný život / na úspěšnou kariéru / na ideální manželství atp. atp.). Toto zjednodušování je samozřejmě naše přirozenost, která nám pomáhá (pře)žít. Co tedy s tím? Odpověď zní: začít sám u sebe!

Opakující se otázky na kariérních workshopech, často se opakující témata, se kterými za mnou chodí klienti během kariérového koučinku, mě přivedly k nápadu vytvořit nástroj pro sebe/self koučink/, se kterým by mohl pracovat každý i bez pomocí “živého” kouče a který by lidem pomáhal v orientaci v současné, Z. Baumanem popisované, „tekuté modernitě”. Výstupem mojí roční tvorby je „papírový kouč” s názvem diJÁř, který dává prostor pro pravidelné roční životní inventury a provází jeho majitele skrze pracovní listy reflexí roku minulého a prací s vizí na rok budoucí. Zároveň uživatele vede k tomu, aby si definovali svůj “osobní brand/značku” resp. její aktuální podobu a naučili se ji autenticky prezentovat, a to jak v reálném, tak v online světě. Právě v pravidelné práci se sebereflexí, schopností definovat „kdo jsem, odkud a kam právě v životě směřuji” (a to jak v reálném, tak virtuálním světě), vidím já osobně určitou formu “navigace”, která nám pomáhá neustále „přepočítávat naše životní souřadnice”.

Jako důležitou tedy shledávám také koučovací-edukativní roli nás poradců seznamovat lidi s tímto tématem a učit je pracovat sám se sebou pravidelně - nečekat na to, až budu bezradně stát na další životní křižovatce, ale v klidu na ni dojet a vědomě se rozhodnout. Pokud se, a platí to i pro nás poradce, naučíme v životě pravidelně pracovat se sebereflexí, vyvažovat pohled racionální se světem hodnot a emocí, pak si budujeme základ, v dnešní moderní době, nezbytné dovednosti, kterou je self career management. I když já mám raději označení self lifecareer management -  život máme přeci jen jeden! Začít vždy sám od sebe je možná ta jediná kariérní rada, která by se dala z mého pohledu zobecnit a bude platit i pro další (a možná i další) dekádu ovládanou novými techtrendy.

Jak se mi tento příspěvek pro rozvoj dovednosti aktivně řídit svůj život povedl, se můžete podívat na webu www.diJAr.cz (CZ verze) či www.careerDYARY.com (EN verze). V současné době je k dispozici jedna varianta pro pracující lidi a druhá pro studenty ve věku od 13 do 23 let.
 
*Propojme se online a sledujte můj blog na LinkedIn nebo se pro více info podívejte na www.careerdesigner.cz

 
Jak bude vypadat vzdělávání kariérových poradců bez dotačních pobídek?
Ing. Zdena Hendrychová, BA (Hons), ČAKP
 
V posledních měsících se často mluví o nedostatku specialistů v určitých, zejména technických a pomocných profesích. Souvisí to nejen s nízkou mírou nezaměstnanosti v ČR, ale také se vzdělanostní strukturou pracovních sil na českém trhu práce, která bohužel čím dál více neodpovídá skutečným potřebám trhu práce, resp. zaměstnavatelům.  Čím dál více se poukazuje na skutečnost, jaký odborný a vzdělanostní profil mají absolventi vysokých škol, kteří přicházejí na trh práce. V této souvislosti se rovněž hovoří i o tom, jak spolupracují vysoké školy s firmami. A jak můžeme my – kariéroví poradci ovlivnit současné, ale zejména budoucí postavení absolventů VŠ na trhu práce?  
Jedním z článků „systému“, který může ovlivnit míru nezaměstnanosti v ČR a vhodně připravit absolventy vysokých škol na trh práce, jsou kariérní poradci a kariérová centra.  Doba je rychlá a jak jsou rychlé změny obecně, tak rychle se mění metody, techniky a požadavky trhu práce, zejména zaměstnavatelů a jejich personálních odborníků, kteří rozhodují o úspěšnosti kariérového poradenství. Jak na měnící se požadavky zaměstnavatelů, ať už co se týká profilu a kompetenčních požadavků na nové absolventy, techniky náboru, metody vedení přijímací procedury a přijímacích pohovorů, reflektují kariéroví poradci?  Jak často se zajímají o současné i blížící se nejnovější trendy v personální práci zaměstnavatelů? Jak se vzdělávají?
Zde se nabízí i další otázky „Do jaké míry ovlivnily evropské dotace do akcí, konferencí, vzdělávacích seminářů pod značkou „účast zdarma“ nejen kvalitu těchto vzdělávacích akcí, ale i ochotu investovat do svého profesního vzdělávání i v situacích, kdyby si za vzdělávací akce kariérní poradci nebo jejich zaměstnavatelé museli platit tak, jak je to u jiných profesí, kde nedocházelo k dotačním pobídkám např. účetní, personalisté, logistici aj., kteří, pokud si chtějí udržet špičkovou profesionalitu, musí investovat nemalé částky do svého profesního seberozvoje?“.
Na tomto místě se nabízí další zamyšlení: „Jak se kariérní poradci vypořádají se situací, kdy se snižují dotační částky na jejich vzdělanostní akce pod značkou „účast zdarma“?  Budou se i nadále vzdělávat, pokud za to budou muset platit, ať už sami nebo jejich zaměstnavatelé skutečnou hodnotu vzdělávací akce?  Jak moc se změní úroveň vzdělávacích akcí a předávaných informací kariérovým poradcům? Nakolik se vyprofiluje odborná kvalita kariérového poradenství v ČR a kdo ji bude ovlivňovat?“  To vše asi ukáže čas. Každopádně už nyní je zřejmé, že „pokřivený trh vzdělávání typický pro kariérové poradce“ zasáhne v blízké budoucnosti změny v podobě snížení dotačních pobídek a bude záležet na každém z nás, jak se s tou změnou vypořádáme.
Věřím, že většina z nás se s ní vypořádá dobře a nadále se bude vzdělávat i za cenu vyšších investic „ze své kapsy“. Již brzy se díky výše uvedenému zamyšlení začnou rozevírat profesní nůžky mezi odborností kariérových poradců tak,  jak je tomu i u jiných profesí v ČR. Naše odbornost a kvalita naší práce totiž nakonec dopadne na absolventy škol a na klienty,  kterým kariérové poradenství budeme poskytovat. I my tak budeme ovlivňovat informace o míře zaměstnanosti a nezaměstnanosti na českém trhu práce. 
VALNÁ HROMADA AVŠP

Milé kolegyně, milí kolegové,
srdečně Vás zveme na Valnou hromadu AVŠP, která proběhne
v prostorách Centra informačních a poradenských služeb ČVUT, Bechyňova 3, Praha 6
v úterý 24. 1. 2017
v 13,30 - 15,00 hod.
Program: 
  • Prezentace činnosti AVŠP, z.s. za rok 2016
  • Volba členů Rady AVŠP po ukončeném dvouletém volebním období
  • Plán činnosti na další období
  • Diskuse
odkaz: http://www.asociacevsp.cz/akce/valna-hromada-avsp/
Valné hromadě bude v dopoledních hodinách předcházet workshop „Praktické případové studie z praxe vysokoškolského poradce“. Více informací najdete na našich webových stránkách: http://www.asociacevsp.cz/akce/prakticke-pripradove-studie-z-praxe-vysokoskolskeho-poradce/
 
Za Radu AVŠP se na setkání těší
Barbora Čalkovská,místopředsedkyně AVŠP pověřená vedením
https://asociacevsp.us13.list-manage.com/unsubscribe?u=938f051fb8bee9d6274e90603&id=8be16eaea5&e=[UNIQID]&c=3d85b7f40d  Unsubscribe from this list
Email Marketing Powered by Mailchimp
Přejeme všem našim členkám  a členům úspěšný a poklidný nový rok 2017!
Copyright © *2016* *Asociace vysoškolských poradců*, All rights reserved.
 *Newsletter Asociace vysokoškolských poradců*

Naše mailová adresa je:
*rada@asociacevsp.cz*

*Vydává: Asociace vysokoškolských poradců*
*Redakce: Mgr. Diana Hověžáková* Grafická úprava: RNDr. Karolina Šolcová*